Kalendář všech akcí

Kalendář akcí najdete na samostatné stránce.

Rejštejn

Rejštejn vznikl pravděpodobně někdy ve 13. století na soutoku Otavy s Losenicí na významném rýžovišti zlata. Tehdy společně s Kašperskými Horami tvořil jednu obec, která již v předhusitské době měla právo používat pečeť a znak. Úplné osamostatnění nastává až za vlády Rudolfa II., který roku 1584 povýšil Rejštejn na královské horní město. Městem i přes nízký počet obyvatel je Rejštejn i dnes.

Rozvoji Rejštejna začínal bránit pokles těžby zlata v 17. století. Oživení proto přineslo založení sklárny v Klášterském Mlýně současně s využíváním dřeva z okolních lesů. S oživením následovalo potvrzení dosavadních i udělení dalších trhů Josefem II. či Františkem II. Původní sklářská huť byla založena v roce 1836 Janem Eisnerem v bývalém mlýně klatovských benediktinů. Nejdříve se zde vyráběly skleněné perly, později tabulové sklo. Po Eisnerovi získává huť Jan Lötz, který začíná vyrábět křišťálové sklo. Secesní sklo z Klášterského Mlýna získávalo nejvyšší ocenění na významných světových výstavách 19. století. Sklárna byla na konci 19. století nejvýznamnější sklárnou Rakouska–Uherska, přičmž sklo bylo tehdy vyváženo do většiny světadílů. Sklárna několikrát vyhořela, byla ale vždy nejen znovu vybudována, ale i vždy moderněji vybavena. Do roku 1908 byl jejím majitelem Lötzův vnuk Max rytíř ze Spaunů. Specialitou sklárny bylo luxusní sklo zdobené plastickými barevnými nálepy zvané iris papilon (při tzv. irisování bylo sklo vystaveno působení kovových par). Výrobky ze sklárny Klášterský Mlýn u Rejštejna jsou uchovány do současnosti v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách. Sklárna však později, zejména vlivem hospodářské krize, velmi těžko konkurovala větším podnikům a v roce 1947 ukončila svoji činnost. Sklárna měla takovou pověst, že ještě v roce 1957 přišla objednávka na velkou zakázku z Iránu. Dřevěná konstrukce sklárny byla převezena do skanzenu v Tittlingu.

Vedle bývalé sklárny stojí dodnes secesní vila rodiny Maxe Spauna postavená v letech 1903–1904 od známého vídeňského architekta Leopolda Bauera. Ten se proslavil hlavně ve Slezsku, jmenovitě v Opavě, Krnově či stavbou Priessnitzových lázní v Jeseníku. Při vstupu do vily nás dodnes uchvátí mozaika s pávy u kašny od Richarda Teschnera.

Dominantou Rejštejna je cibulovitá báň kostela sv. Bartoloměje. Kostel, který je připomínaný v roce 1570, byl roku 1792 přestavěn. Loď má na každé straně dvě segmentová okna, jeden ze zvonů pochází ze 14. století.

Na náměstí se nachází balvan s miskovitými prohlubněmi ze středověkých úpraven zlatonosného křemene. V prohlubních se třel rozemletý zlatonosný křemen se rtutí, čímž vznikl amalgám a po následném odpaření rtuti bylo získáváno čisté zlato. Kašna pochází z roku 1890, socha sv. Jana Nepomuckého byla postavena roku 1883.

Zpočátku tvořil Rejštejn spolu s Kašperskými Horami jednu obec, která měla společnou i pečeť a znak. První zmínky o této obci jsou již z roku 1337. Úplné osamostatnění nastalo ale až v roce 1584, když Rudolf II. povýšil Rejštejn na královské horní město a dal mu stejná práva, jako v té době měly Kašperské Hory.

Rejštejn, tehdy nazývaný Dolní Rejštejn, získal rovněž právo používat původní pečeť a znak (platných dříve pro obě sídla). Znak Rejštejna, ztvárňuje povolání místních obyvatel: je to červený štít, v němž je uprostřed natažená paže horníka v černém rukávu, držící zlaté topůrko se stříbrným mlátkem. Po stranách horníkovy paže jsou volně postavena dvě stříbrná hornická želízka se zlatými topůrky.

Pokles těžby v 17. století a následný odchod většiny horníků způsobily stagnaci ve vývoji města. Dodnes zde nalezneme stopy po dolovacích pracích, rýžovnické sejpy a občasné nálezy mlecích kamenů ze středověkých zlatorudných mlýnů (vystaveny např. před domem vlevo na konci Rejštejna směrem na Čeňkovu Pilu).

Rejštejn navštěvoval také spisovatel Karel Klostermann. Nejradši měl stráně nad městečkem v místech zvaných Klapperl. Do Rejštejna umístil děj některých svých románů a povídek. Na místním hřbitově je také pochována jeho matka Charlotte, rozená Hauerová a bratr Jakub.

Vedle sklárny měli místní obyvatelé příležitost obživy také v nedaleké továrně na dětské kočárky Franze Watzlavicka.

Možnosti ubytování

Informace

« Zpět

Hvězdicové putování po Via Nově

[21. 7. 2013]

Bavorský tým Via Nova Vás zve v neděli 21. července 2013 za labyrintem setkání

Celá zpráva…

Odpočinek pro poutníky

[11. 7. 2013]

Na kameni z bavorské žuly k posezení (i poležení)…

Celá zpráva…

Archiv aktualit

Archiv toho, co se dělo, najdete na samostatné stránce.

Partnerský projekt
Pilgerweg VIA NOVA

Copyright © 2010 RRA Šumava a Karel Viták (www.dva.cz). Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike Informace z těchto stránek podléhají licenci Creative Commons BY-NC-SA.