Kalendář všech akcí

Kalendář akcí najdete na samostatné stránce.

Annín

Ves pod vrchem Mouřencem se sklárnou z poloviny 18. století. Největšího rozmachu zažila v druhé polovině 19. století, kdy zdejší sklárnu vlastní Josef Eduard Schmidt.

Původní zdejší sklářská huť byla v r. 1755 vyhašena. V roce 1796 byla povolena purkmistrovi Kašperských Hor Augustinu Millerovi rekonstrukce sklárny. Sklárna tehdy vyráběla křišťálové sklo a páteříky. V roce 1803 koupil sklárnu Jakub Wimmer, nechal zastavit chod páteříkové pece a sklárnu na pět let pronajal Janu Václavu Fürlingerovi. Ten zde vyráběl duté a zelené tabulové sklo. Dalším nájemcem byl skelmistr Paul Meyr. Znovuobjevil technologii výroby rubínového skla za použití zlata, za což obdržel Zlatou medaili císaře Františka II. Pod jeho vedením se huť nadále rozvíjela. Vyráběla zvláštní druh anglického skla, obyčejné sklenice či okenní sklo. Roku 1810 zde pracovalo 24 dělníků, roku 1817 se však sklárna dostala do odbytových potíží a byla uzavřena. V roce 1837 si pronajal huť Jan Lötz. Vybudoval zde brusírnu a novou budovu pro nájemce sklárny. Pokračoval ve výrobě dutého zušlechtěného křišťálu. Roku 1849 si sklárnu najímá Samuel Bloch, později bratři Blochové, kteří začali vyrábět zrcadlové sklo na židovská zrcátka. Roku 1863 získává huť skelmistr Josef Eduard Schmid. Byl to muž hlubokého vzdělání a širokých zájmů, za jehož působení zažívá sklárna největší rozkvět. Roku 1865 uvedl do provozu náhon zařízení brusírny na vodní energii a páru, následovaly opukávací a brousicí stroje, v roce 1870 změnil otop tavicí pece. Dominantním sortimentem sklárny bylo prvotřídné křišťálové sklo a bylo velmi úspěšné na mezinárodních veletrzích. Schmid se zasloužil o rozvoj nejen vlastní sklárny, ale i jejího okolí. Zvýšil počet pracovních příležitostí ve sklárně, postavil pro zaměstnance několik obytných domů, železniční most spojující Annín se silnicí na Kašperské Hory, zprovoznil turistický hotel v Anníně, nechal instalovat telefonní síť (1880) a vybudoval vlastní hydroelektrárnu, jejíž výkon zajišťoval elektrické osvětlení ve sklárně i v obci. Ve sklárně byly vyrobeny skleněné housle na které pak hrál Rafael Kubelík, Schmid vlastnil i Edisonův fonograf. V roce 1910, se vedení sklárny ujímá Schmidův zeť František Novotný. Jako první v tehdejším Rakousko–Uhersku začíná s chemickým leštěním křišťálového skla. Elektrifikuje pohon zařízení. Roku 1934 se vedení sklárny ujímá Novotného zeť ing. Karel Schell (rodák z Dlouhé Vsi). Dokončil projekt elektrifikace sklárny, nedostatek palivového dříví nahradil elektrotavbou skla v peci, což byl tehdy světový primát. Po 2. světové válce se stal národním správcem Jaroslav Koucký. Další správce Konrád, pokračuje v technologii elektrického tavení skla, kterou ještě zdokonaluje výstavbou nové pece. Počátkem roku 1948 ji ale nechává rozebrat a po únoru 1948 odchází do zahraničí. Po znárodnění je sklárna součástí Národního podniku Lenora, po roce 1951 Národního podniku Český křišťál Chlum u Třeboně, v roce 1965 je místní provoz součástí Sklárny Bohemia Poděbrady. Od 1. září 1993 se sklárna stává majetkem Jiřího Rückla.

V současnosti se sklárna zabývá zušlechťováním 24 % olovnatého křišťálu. Po domluvě je možná prohlídka provozovny.

V Anníně provozuje akciová společnost Klatovské rybářství také jednu z největších pstruháren v České republice. Chová se zde pstruh duhový a siven americký.

Možnosti ubytování

Informace

« Zpět

Hvězdicové putování po Via Nově

[21. 7. 2013]

Bavorský tým Via Nova Vás zve v neděli 21. července 2013 za labyrintem setkání

Celá zpráva…

Odpočinek pro poutníky

[11. 7. 2013]

Na kameni z bavorské žuly k posezení (i poležení)…

Celá zpráva…

Archiv aktualit

Archiv toho, co se dělo, najdete na samostatné stránce.

Partnerský projekt
Pilgerweg VIA NOVA

Copyright © 2010 RRA Šumava a Karel Viták (www.dva.cz). Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike Informace z těchto stránek podléhají licenci Creative Commons BY-NC-SA.