Kalendář všech akcí

Kalendář akcí najdete na samostatné stránce.

Zhůří

Zhůří bylo založeno pravděpodobně okolo roku 1720 při sklářských hutích (Stará Huť). První písemná zmínka o obci (tenkrát „Haydl“) je z roku 1785. V té době patřilo Zhůří jako samostatná obec k okresu Kašperské Hory, po roce 1869 bylo Zhůří uváděno jako osada obce Kozí Hřbety. Od roku 1880 bylo osadou obce Horská Kvilda, od roku 1961 je osadou obce Rejštejn.

V 16.–18. století byly v okolí drobné sklárny, dříve se rovněž těžila rašelina ze Zhůřské slati (42 ha, zásoba rašeliny 620 tisíc m3). Roste zde klečová forma borovice blatky, v okolí byla bez úspěchu vysázena Banksova borovice a vejmutovka, jsou odsud nádherné výhledy na oba Roklany i Alpy. Dříve zde bývaly vojenské radiolokátory, dnes jsou budovy po vojenské činnosti postupně likvidovány.

V roce 1900 na Zhůří stálo 20 domů a bydlelo v nich 168 obyvatel, přičemž katastrální rozloha byla 313 ha, z toho 30 ha polí, 101 ha luk, 12 ha pastvin, 165 ha lesů. Ke Zhůří patřily ještě části Neuhas a Tiefenau, ležící západně od osady. Na severním konci obce stála kaple sv. Václava – kaple s půdorysem 4,5×7 m s trojúhelníkovými štíty na obou stranách a sedlovou střechou. Na bočních stranách bylo vždy jedno obdélníkové okno, zakončené nahoře obloukem. Kaple byla zbořena v roce 1954. V letech 1945–1947 proběhl odsun německého obyvatelstva, n ačež následoval pokus o osídlení obce přistěhovalci ze Slovenska a Rumunska. V roce 1952 byla oblast obsazena vojskem a vesnice zbořena. V nově postavených kasárnách jihozápadně od obce a na ploše těsně pod vrcholkem Huťské hory sídlilo radiolokační stanoviště 522. roty 52. radiotechnického praporu PVOS. Byly zde instalovány dva radary sovětské výroby (po jednom přístroji P–20 a P–3a) používané 158. hlásným plukem. Od 1. 12. 1984 do roku 1986 zde také měly základnu vrtulníky Mi–24D 11. vrlt (11. vrtulníkové letky) k ochraně státních hranic. Po roce 1989 vojáci místo opustili. Z některých budov vznikly rekreační objekty.

Na severním svahu Huťské hory je malý pomníček, připomínající leteckou katastrofu ze Štědrého dne 1937. Poblíž průseku se sloupy s elektrickým vedením, konkrétně u sloupu číslo 34, směrem vlevo se nachází malý pomníček postavený z místních kamenů. Jsou na něm napsaná jména František Lehký, Pierre Austruc a Karel Flanderka. Na Štědrý den 1937 odpoledne startovalo z vídeňského letiště letadlo společnosti Air France na pravidelné lince Bukurešť–Vídeň–Praha–Paříž. Šestnáctimístný třímotorový stroj Wibault–Penhoet 282 s imatrikulačními znaky F–AMYD pilotovaný šéfpilotem Československých aerolinií Františkem Lehkým, navigovaný francouzským radiotelegrafistou Austrucem byl obsazený jediným pasažérem, právníkem Karlem Flanderkou. Po nabrání výšky necelých 2 km míří rychlostí 250 kilometrů za hodinu na Prahu. Letiště v Ruzyni se ale mylně domnívá, že už je letadlo za Prahou a posílá jej zpět. Letadlo tak směřuje zpátky k Šumavě, kde ztrácí orientaci. V dalších minutách zaznamenávají neobvykle nízký průlet letadla svědci v Sušici a o něco později také v Kašperských Horách. V dalším okamžiku se stroj roztříští uprostřed lesa v místě tehdy zvaném Knappenberg. Trosky letounu a tři mrtvá těla nalézá až druhý den ráno syn místního hajného.

« Zpět

Hvězdicové putování po Via Nově

[21. 7. 2013]

Bavorský tým Via Nova Vás zve v neděli 21. července 2013 za labyrintem setkání

Celá zpráva…

Odpočinek pro poutníky

[11. 7. 2013]

Na kameni z bavorské žuly k posezení (i poležení)…

Celá zpráva…

Archiv aktualit

Archiv toho, co se dělo, najdete na samostatné stránce.

Partnerský projekt
Pilgerweg VIA NOVA

Copyright © 2010 RRA Šumava a Karel Viták (www.dva.cz). Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike Informace z těchto stránek podléhají licenci Creative Commons BY-NC-SA.