Kalendář všech akcí

Kalendář akcí najdete na samostatné stránce.

Kašperk

Hrad Kašperk nechal v roce 1356 založit český král a římský císař Karel IV. Stavba trvala asi 9 let a vedl ji Vít Hedvábný (jako možný stavitel hradu se uvádí i bratr Petra Parléře Michal).

Hrad Kašperk byl vybudován na severozápadním výběžku hory Ždánova, na 300 metrů dlouhém skalnatém oválu. Největší předností nově založeného hradu byla jeho poloha na nepřístupném ostrohu. Důvodem k založení tohoto hradu byla nutnost zajistit ochranu zemské hranice se sousedním Bavorskem. Dalšími důvody byla snaha panovníka o ochranu zlatonosné oblasti a zajištění bezpečnosti na nově zřízené obchodní komunikaci Zlatá stezka. Hradního jádro tvoří obdélný palác spojený do jednoho celku s obytnými věžemi. Takto vzniklý celek se nedotýkal obvodového opevnění vnitřního hradu. Čelní stěny obou 30 metrů vysokých věží, které by mohlo ohrozit případné ostřelování z tehdejších vrhacích či metacích zbraní, neměly téměř žádný otvor. Kašperk měl sice statut královského hradu, ale královská komora jej přímo nespravovala. Král hrad pronajímal zástavním držitelům, většinou významným královým věřitelům, samozřejmě i s celým kašperským panstvím. Hrad se stal od roku 1361 rovněž sídlem popravy, což znamenalo, že každému nájemci hradu příslušelo právo a povinnost pečovat o veřejný pořádek a bezpečnost, stejně tak jako stíhat provinilce v celém Prácheňském kraji. Prvním zástavním držitelem hradu byl druhý pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi, jehož erb visí na zdi hradu, spolu s erby dalších významnějších držitelů hradu. V roce 1379 zastavil král Václav IV. hrad s příslušenstvím (dva dvory, ves Kavrlík a právo vybírat mýto v pohraniční osadě Cimburku, včetně neomezené těžby dřeva v lesích) lankrabímu Janu z Leuchtenberka. V roce 1402 král potvrdil zástavu Habartovi z Hartenbergu. Například v letech 1411–1454 přešel hrad do držení rodu Zmrzlíků ze Svojšína a Orlíka. Petr, královský mincmistr, i jeho stejnojmenný syn patřili k stoupencům kalicha, proto se Kašperku vyhnula hrozba zničujících husitských útoků. Petr Zmrzlík mladší podnikal z hradu loupeživé nájezdy na území sousedních katolických Bavor, kde se potýkal zejména s rytířem Martinem Sattelbognerem. Ani ve své další historii nebyl Kašperk nikdy dobyt. Ve druhé polovině 15. století přešel hrad do držení Šternberků ze Šternberka. Když Zdeněk ze Šternberka zorganizoval v roce 1465 odbojné seskupení usilující o sesazení Jiřího z Poděbrad z českého trůnu, byl do tohoto připravovaného povstání i Kašperk. Posádka se proto připravovala na obléhání královským vojskem. V této době byla pravděpodobně narychlo vystaven hrádek zvaný Pustý, stojící 400 m východně na výše položeném, místě. Dnes zbylo z tohoto předsunutého opevnění jen torzo.

V roce 1470 musí Zdeněk odrážet nepřátelské vpády ozbrojenců pasovského biskupa Oldřicha. V roce 1487 prodal Zdeňkův syn Zdislav Kašperk Bohuslavu ze Švamberka. Ten dal přenést oltář z hradní kaple do kostela v Kašperský Horách.

Mezi významného držitele hradu Kašperk se zapsal i místokancléř a tajemník krále a císaře Ferdinanda I. Jiří z Lokšan. Tento slezský rytíř hrad držel před polovinou 16. století a svým rozhodným zákrokem zde v jihozápadních Čechách přispěl k hladkému potlačení pokusu o stavovské povstání v roce 1547. S blížícím se koncem 16. století hrad postupně ztrácel svůj původní význam, na jeho pravidelnou údržbu se již prostředků nedostávalo, hrad chátral. Roku 1553 zastavil král Ferdinand I. kašperské panství Ludvíku Tovarovi z Enzesfeldu, jemuž český sněm poskytl v následujícím roce úvěr na další opravné práce. Práce byly asi dost rozsáhlé, protože ještě Zuzaně, vdově po Tovarovi, povolil král, aby si mohla ze zástavy odpočítat vynaložené peníze. Roku 1585 si hrad pronajímá město Kašperské Hory. S přestávkou v letech 1600–1605, kdy hrad má pronajatý celní komisař Mikuláš Černohorský z Hořiměřic, ho má vlastně pronajatý až do roku 1617 , kdy ho odkoupilo od císaře Matyáše definitivně. Hrad utrpěl nejvíce pak po roce1655, kdy byl vydán rozkaz k boření hradů.

Pověst

Karel IV. při pronásledování jelena zabloudil, narazil na starce, který kolem sebe švihal proutkem, protože chtěl utlouct satanáše. Najednou přišla strašná bouře, po bouři stařec ležel u králových nohou mrtvý. Na památku, že jemu se nic nestalo, nechal postavit mohutný hrad.

Informace

« Zpět

Hvězdicové putování po Via Nově

[21. 7. 2013]

Bavorský tým Via Nova Vás zve v neděli 21. července 2013 za labyrintem setkání

Celá zpráva…

Odpočinek pro poutníky

[11. 7. 2013]

Na kameni z bavorské žuly k posezení (i poležení)…

Celá zpráva…

Archiv aktualit

Archiv toho, co se dělo, najdete na samostatné stránce.

Partnerský projekt
Pilgerweg VIA NOVA

Copyright © 2010 RRA Šumava a Karel Viták (www.dva.cz). Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike Informace z těchto stránek podléhají licenci Creative Commons BY-NC-SA.