Kalendář všech akcí

Kalendář akcí najdete na samostatné stránce.

Žichovice

Stará osada, jež vznikla při rýžovištích zlata a poblíž vedoucí Zlaté stezky. Její rozvoj ovlivnilo vybudování kláštera benedikty v sousedních Nezamyslicích na začátku 11. století. Dominantou obce je místní zámek, který v průběhu staletí patřil mnoha majitelům. Mezi další památky patří dva mosty přes Nezdický potok, dva špýchary nebo návesní kaple sv. Aloise. Dnes jsou Žichovice vodáckým letoviskem či mohou být východiskem k návštěvě nedalekého hradu Rabí.

Prvními trvalými obyvateli Pootaví se stali nejspíše rýžovníci zlata. Žili zde již několik století před naším letopočtem. Největší proslulosti z nich určitě dosáhli Keltové, kteří si v okolí vybudovali řadu hradišť útočného typu a v místech s příhodnými podmínkami zbudovali malé osady. Jedna z nich se předpokládá i v údolní nivě na soutoku Nezdického potoka s Otavou, v místě, kde leží právě Žichovice. Krajem tehdy procházela významná obchodní stezka – Zlatá. Otavské zlato pak sloužilo v tehdejších dobách k mnoha účelům, z nichž jmenujme alespoň šperkařství nebo k výrobě keltských zlatých mincí, tzv. duhovek. Těžba pokračovala i na začátku našeho letopočtu, kdy postupně původní keltské obyvatelstvo bylo nahrazeno Slovany (5. st. n. l.). Výrazným počinem v rozvoji této oblasti bylo založení benediktinského kláštera v Nezamyslicích. Patřil břevnovskému klášteru v Praze, založeném roku 993. Podle hesla Ora et labora (Modli se a pracuj) působili benediktini jako organizátoři a správci tohoto osídleného kraje i jako představitelé duchovního života, vzdělání i české knížecí přemyslovské moci. Právě v souvislosti s Břevnovem je uváděna tzv. darovací listina, v níž se poprvé zmiňují jak Žichovice, tak i řada dalších vsí kolem toku Otavy. Listina je uváděna k roku 1045, tedy k roku, v němž zemřel benediktinský mnich Vintíř. Roku 1420 byly Žichovice zastaveny pánům z Ryzmberka a roku 1525 je Jakub, opat břevnovský prodal Břetislavovi a Jindřichovi Švihovským. Roku 1565 kupuje od Viléma z Rožmberka ves Žichovice Jan Kavka Říčanský z Říčan. Jeho syn Jan vybudoval u dvora tvrz a tu spolu s poplužním dvorem a ostatním zbožím prodal roku 1603 Jindřichovi Libštejnskému z Kolovrat, po té je pánem na Žichovicích jeho syn a komorník krále Ferdinanda III. Oldřich František Libštejnský z Kolovrat. Po jeho smrti(1650) vlastní ves jeho matka Alžběta z Lobkovic, která je roku 1663 odkazuje Albrechtovi Vilémovi Krakovskému. Ten přestavuje zámek do nynější podoby Od roku 1689 vlastní Žichovice jeho syn Jan František. Roku 1707 se pro dluhy panství žichovické dostává kardinálovi, pasovskému biskupovi Janu Filipovi z Lamberka. Uherští Lamberkové byli posléze vystřídáni rakouskou rodovou větví, která si žichovický zámek s poplužním dvorem pronajímaným různým nájemcům, ponechala až do roku 1945. Výrazně se proměnily Žichovice koncem 19. století. Dál z vaziště vorů odplouvali plavci s vory plně naloženými dřívím. Říkávalo se jim hamburáci, neboť onen legendární přístav býval jejich poslední štací. Od roku 1888 jim však cestování za prací usnadnila nově vybudovaná železniční trať. Žichovice se ocitly na spojnici měst Horažďovic, Sušice, Klatov a Domažlic. V témže roce začala v obci pracovat také další důležitá instituce – pošta. Ta na začátku 20. století navíc získala i telegrafní stanici. Roku1888 je založen místní dobrovolný hasičský sbor. O rok později začíná pracovat první žichovická vápenka. Postupně se výroba rozšiřuje a modernizuje.

Jsou zde stará památná rýžoviště, vápenkářská tradice, Otava s bohatou historií voroplavby, perel, lososů a zlata. S Žichovicemi jsou těsně spjati spisovatelé Karel Klostermann (jeho otec zde působil jako lékař od roku 1854), Ladislav Stehlík či MUDr. Jiří Pejša, filmový režisér Břetislav Pojar, malíři Bohumil Ulrych, Alois Moravec, Rudolf Bém–Hlava nebo také dobřívský (u Rokycan) mlynář Karel Liška, do jehož věhlasné muškařské školy jezdili mnozí významní umělci, politici, průmyslníci. Jedním z jeho nejznámějších žáků byl Jan Werich. Žichovickým rodákem je také pilot britského královského letectva Ludvík Král.

Ve vsi dodnes najdeme spoustu lidové architektury či špýchar nebo empírovou kontribuční sýpku.

Bývalá tvrz Jana Kavky z Říčan z 16. století byla na počátku 17. století (1603) přestavěna Jindřichem Libštejnským z Kolovrat na zámek v renesančním slohu. Zámek tvoří dvě křídla pravoúhle doléhající k sobě, z nichž starší (obsahující původní tvrz) je severní. Každé z křídel vystupuje samostatně, kryté jsou sedlovou prejzovou střechou a opírají se čelně o kamenné štíty s hranolovou věží s hodinami v západním křídle. Fasády jsou zdobeny renesančními sgrafity. Budova zámku je dvoupatrová.

Na jižní straně se dochovaly barokní sluneční hodiny někdy z roku 1888.

Přízemí v severním křídle je tvořeno valenými klenbami, nad nimi je v patře tzv. Bílý sál i raně barokní mešní kaple sv. Františka z roku 1680 s valeným klenutím, v západním křídle je tzv. Modrý sál. V nízkém přístavku je pak umístěna gotická plastika Ukřižování Páně, původně z Rabí. K areálu zámku patřil od roku 1603 do roku 1914 pivovar. Objekt byl v roce 1943 přestavěn na mlékárnu, jež zde ukončila činnost v 90. letech 20. století.

Významnými památkami jsou i zdejší mosty: se dvěma klenbami ze 17. století a část mostu z 18. století, kde byla po povodních část oblouků nahrazena železobetonovou konstrukcí.

U zámku stojí také socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století, původně stojící na mostě (nejspíše na tom z 18. století).

V lednu 2010 bylo za účelem záchrany tradic lamberského panství v Pošumaví založeno občanské sdružení Lamberská stezka. Sdružuje obce Žichovice, Nezamyslice, Žihobce, Strašín, Pohorsko a hrad Rabí, jež historicky a majetkově souvisely s rodem Lamberků. Cílem sdružení je prezentace památek v jednotlivých obcích – žichovický zámek, kostel, zámek a park v Žihobcích, kostel ve Strašíně, kostel a hrobka sv. Erazima v Nezamyslicích a hrad Rabí. Nově otevřené informační centrum s muzeem v Žihobcích a vybavená naučná Lamberská stezka se zastaveními v obcích sdružení je důkazem aktivity sdružení.

Informace

« Zpět

Hvězdicové putování po Via Nově

[21. 7. 2013]

Bavorský tým Via Nova Vás zve v neděli 21. července 2013 za labyrintem setkání

Celá zpráva…

Odpočinek pro poutníky

[11. 7. 2013]

Na kameni z bavorské žuly k posezení (i poležení)…

Celá zpráva…

Archiv aktualit

Archiv toho, co se dělo, najdete na samostatné stránce.

Partnerský projekt
Pilgerweg VIA NOVA

Copyright © 2010 RRA Šumava a Karel Viták (www.dva.cz). Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike Informace z těchto stránek podléhají licenci Creative Commons BY-NC-SA.