Kalendář všech akcí

Kalendář akcí najdete na samostatné stránce.

Prácheň

Na ostrohu nad Otavou vznikl již v 10. století župní dřevěný hrad se zemními valy. V letech 1045–1268 byl odtud spravován celý Prácheňský kraj. V roce 1315 je Prácheň darována Janem Lucemburským Bavorovi III. ze Strakonic, který zde buduje již gotický hrad. Od poloviny 16. století je hrad pustý.

Historie kostelíka sv. Klimenta, ležícího pod zříceninou hradu sahá do 13. století. Jeho dřevěný předchůdce byl údajně devátou křesťanskou stavbou v Čechách. Založil ho český kníže Bořivoj a světil ho samotný sv. Metoděj.

V 11. a 12. století, kdy byl odtud spravován Prácheňský kraj, zde měli jako kasteláni působit předci Rožmberků (Vítek z Prčic, r. 1184) a Šternberků (Diviš z Divišova, r. 1220). Ve 13. století byla přenesena správa Prácheňského kraje do Horažďovic a později do Písku. Hrad Bavorů, přestavěný ještě Půtou Švihovským, je od roku 1558 uváděn jako pustý. Dochovaly se mohutné zbytky věží, hradeb a čtyř flankovacích bašt (umožňujících ostřelování paty opevnění z vystupujících opevňovacích prvků pokrývajících tzv. mrtvý prostor). Kostelík sv. Klimenta byl novogoticky upraven v roce 1859, opravován byl i v letech 1938–1940 a 1982–1985. Dnešní vnitřní výzdobu tvoří pouze fresky sv. Cyrila a Metoděje a sv. Vojtěcha, malované na zdi kostela historikem města Horažďovic a tehdejším ředitelem muzea Karlem Němcem. Hřbitov je místem posledního odpočinku spisovatele Josefa Pavla (Boubín Šumavský prales, Pověsti českých hradů a zámků, Junáci na Otavě) či právě historika Karla Němce (Dějiny města Horažďovic, 1936). V roce 1992 celebroval na Práchni Antonín Liška, biskup českobudějovický, polní mši za účasti Otce Karla ze Svobodné Evropy (horažďovický rodák) a mnoha dalších kněží.

Dnes je celý areál vrchu Práchně také Národní přírodní rezervací přirozeného smíšeného lesa (lípa, javor, borovice), v podrostu rostou vstavače, lilie zlatohlávka a kruštík. Rozloha rezervace je 27 hektarů. Z Práchně byl také plaven jeden ze základních kamenů Národního divadla.

Majitelé horažďovického panství Rummerskirchové nechali počátkem 19. století na Práchni vestavět mezi hradní zříceniny poustevnu, ze které se dodnes dochovaly pouze obvodové zdi. Na vrcholu torza válcové věže pak vztyčili tři kříže. V roce 1818 navštívil hrad Prácheň i císař František I.

Podle pověstí jsou u kostelíka ukryty poklady, které je možné spatřit pouze o půlnoční mši na Štědrý den. Hlídá je zlatá sova s rubínovýma očima. V kostele sv. Klimenta měli pod sklem kus opotřebované metly. Tou metlou kdysi dítě bilo svou matku ve Velkých Hydčicích. Když zemřelo, vystrkovalo prý ruce z hrobu, ale matka jej tak dlouho mrskala metlou, až se opět stáhlo pod zem. V kostele byla metla pro výstrahu dětem.

Východní svah Práchně je rejdištěm duchů. Přízrak pana Půty Švihovského se nevlídně chová k tomu, kdo ho uctivě nepozdraví. Ví o ukrytých pokladech a kdo vyzdvihne poklad, který mu ukáže, zemře do roka. Prácheň má i svou Bílou paní bloudící kolem vrchu, u Svatého Pole i tiše kráčívá nad Otavou nebo nehnutě stojí na lukách a na koho upře svůj pohled toho potká pohroma.

« Zpět

Hvězdicové putování po Via Nově

[21. 7. 2013]

Bavorský tým Via Nova Vás zve v neděli 21. července 2013 za labyrintem setkání

Celá zpráva…

Odpočinek pro poutníky

[11. 7. 2013]

Na kameni z bavorské žuly k posezení (i poležení)…

Celá zpráva…

Archiv aktualit

Archiv toho, co se dělo, najdete na samostatné stránce.

Partnerský projekt
Pilgerweg VIA NOVA

Copyright © 2010 RRA Šumava a Karel Viták (www.dva.cz). Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike Informace z těchto stránek podléhají licenci Creative Commons BY-NC-SA.