Kalendář všech akcí

Kalendář akcí najdete na samostatné stránce.

Slatina

Ves Slatina patří mezi nejstarší v okolí a její počáteční rozvoj je spjat se zdejší činností pražského kláštera sv. Jiří. Významné bylo také zdejší židovské osídlení, po němž se do dnešních dnů zachovala synagoga a židovský hřbitov. Zdejší kamenictví má staletou tradici. Kámen z lomu ve Slatině sloužil například ke stavbě železniční dráhy z Českých Budějovic do Plzně nebo se ze zdejší žuly stavělo v Budapešti. Z novějších kamenických prací jsou to pomník Voskovce a Wericha na Olšanských hřbitovech nebo schody z pražského Karlova mostu na Kampu.

Slatina u Horažďovic byla založena okolo roku 1150 a patří tedy mezi nejstarší osady v okolí. Během stavby církevního dvora Svatojiřským klášterem zde byl okolo roku 1220 postaven dřevěný kostel zasvěcený sv. Václavovi, první v okolí. Klášter sv. Jiří vlastnil dvůr ve Slatině až do roku 1254, kdy ho biskup Tobiáš prodal purkrabímu hradu Zvíkov. Kostel ve Slatině byl vypálen husitskými vojsky v roce 1421, když Jan Žižka táhl se svým vojskem na hrad Rabí. V roce 1303 koupili Slatinu páni z Nebřehovic u Strakonic. Nebřehovičtí drželi Slatinu do roku 1517. Od roku 1688 vlastnili dvůr a část vsi Kunášové z Machovic. Okolo roku 1724 Václav Ferdinand Kunáš přebudoval panské sídlo a nechal v něm postavit i kapli sv. Václava. K zámečku patřil také pivovar. V roce 1731 Kunáš sloučil lstí obě poloviny Slatiny v jeden celek a následnou rebelii tvrdě potlačil. Možná pak měl špatné svědomí a robotní povinnost stanovil poloviční než byla obvyklá u sousedních panství. Kunášové byli také velcí mecenáši církevních staveb. Václav Ferdinand nechal na svůj náklad postavit v chanovickém kostele boční oltář sv. Václava, vdova po něm Anna Františka nadala různými předměty kostely v Kadově a Záboří. Ve Slatině se vystřídalo celkem 11 majitelů panství. Posledním byl baron Goldegg.

Kaple sv. Václava byla obcí Slatina postavena v roce 1865 nákladem 300 zlatých a namístě starší, již rozpadlé. Ve věžičce se nachází zvon darovaný v roce 1837 Eduardem rytířem Daubkem.

Součástí historie obce je i její židovská minulost s počátky v 17. a 18. století, kdy majitel Slatiny, Kunáš z Machovic začal s postupným usazováním židů ve Slatině. Nabídl jim k odprodeji pozemky pro stavbu jejich vlastních domů, které později daly základ slatinskému ghettu. V roce 1723 byl u obce postaven i židovský hřbitov. Původní malá dřevěná synagoga byla v roce 1868 nahrazena novou zděnou, na vesnické poměry velmi honosnou stavbou. Pozůstatky židovského ghetta, synagogy a hřbitova tvoří dnes díky svému rozsahu ojedinělý soubor židovského osídlení. Židovský hřbitov se rozprostírá asi 1 km severně od návsi, v lese, západně od silnice vedoucí do Chanovic. Má rozměry přibližně 58×28 metrů. Od okolí je oddělen dvoumetrovou kamennou zdí. Židé ze Slatiny a širokého okolí sem byli sice pohřbíváni již od roku 1678, ale až v roce 1723 povolil zdejším Židům zřízení hřbitova tehdejší majitel Slatiny Václav Ferdinand Kunáš z Machovic a to také proto, „poněvadž již beztoho zde dvanáct židovských mrtvol pětapadesát let leží“. Do současné doby se na hřbitově dochovalo okolo 172 náhrobních kamenů barokního a klasicistního stylu. Významným židovským rodákem byl Adolf Joachim Sabath, významný člen kongresu USA a spolupracovník T. G. Masaryka při přípravách osamostatnění Československa.

Kaplička sv. Barbory „Na Hradcích“ (nedaleko lomu) je zděná, barokní a výklenková, postavená na návrší vlevo při silnici do Chanovic. Pochází nejspíše z konce 18. století, kdy prý pod ní byla studánka a v době sucha k ní chodívala procesí. Prosebníci, podle tradice, museli z ní všechnu vodu vylít ven, aby přivolali déšť. Sv. Barbora je patronkou horníků, takže zasvěcení této kapličky je pravděpodobně spojeno s těžbou kamene v lomu a okolí. Nynější deskový obrázek sv. Barbory maloval akademický malíř Josef Fencl z Prahy.

U vstupní brány do kamenolomu společnosti Průmysl kamene, a. s., stojí mohutný žulový blok, čtyři metry dlouhý, necelé tři metry vysoký a vážící 9 tun. Jedná se o nejtěžší sluneční hodiny v Čechách. Do kamene jsou také vytesané symboly astrologického zvěrokruhu, které informují o měsíčních znameních. Čára ve tvaru štíhlé osmičky, která napříč protíná plochu hodin, naznačuje stupeň odchylky od přesného času.

Cestou do Kadova nalezneme několik chráněných přírodních útvarů z velkých žulových balvanů. Jejich názvy Velký a Malý čertův náramek, Čertova brána, Obětní kámen či Skalní mísy napovídají, s čím si jejich vznik spojovala fantazie prostých venkovských lidí.

Informace

« Zpět

Hvězdicové putování po Via Nově

[21. 7. 2013]

Bavorský tým Via Nova Vás zve v neděli 21. července 2013 za labyrintem setkání

Celá zpráva…

Odpočinek pro poutníky

[11. 7. 2013]

Na kameni z bavorské žuly k posezení (i poležení)…

Celá zpráva…

Archiv aktualit

Archiv toho, co se dělo, najdete na samostatné stránce.

Partnerský projekt
Pilgerweg VIA NOVA

Copyright © 2010 RRA Šumava a Karel Viták (www.dva.cz). Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike Informace z těchto stránek podléhají licenci Creative Commons BY-NC-SA.