Kalendář všech akcí

Kalendář akcí najdete na samostatné stránce.

Kadov

Uprostřed vsi stojí kostel zasvěcený sv. Václavovi. Byl postaven v polovině 18. století na místě zchátralého staršího kostela stejného zasvěcení. Okolo kostela býval původně hřbitov. Pod kostelem je fara barokní postavená v roce 1758. Hned vedle ní stojí budova chudobince z roku 1856. Ovšem původní chudobinec stál v Kadově už roku 1656.

Tvrz ze 14. století byla sice ještě renesančně rozšířena, ale v 19. století ztratila definitivně svou funkci a byla přeměněna v sýpku. Dnes je bývalá tvrz rekonstruována a je v soukromém vlastnictví. Na nádvoří dvoukřídlé a dvoupatrové stavby jsou patrny zbytky gotických portálků, etážové štíty a arkýř. Uvnitř objektu je instalována expozice s podtitulem Jak se dříve žilo na vesnici. Kousek za tvrzí stojí kaple Nalezení sv. Kříže, kterou nechal postavit v letech 1856–1863 hrabě Linker z Lutzenwicku a na Lnářích jako rodovou hrobku.

V Kadově, kousek za Obecním úřadem, nalezneme snad nejznámější český viklan. Kámen o hmotnosti necelých třiceti tun leží jen nepatnou ploškou na podloží. Byl také už několikrát svalen nenechavci a v současnosti je proto proti sesutí zajištěn. Vznik viklanů je vysvětlen zvětráváním okolní méně odolné horniny, přesto se místo považuje stále za dávné obětiště a váže se k němu řada pověstí.

Starý farní chrám sv. Václava tvořený čtyřhranným presbytářem a podélnou lodí býval zděný a pokrytý kůrkami. Interiér chrámu byl osvětlován několika malými úzkými okny. Uvnitř se nacházely tři oltáře zasvěcené sv. Václavovi, Panně Marii, a sv. Janu Nepomuckému. Ve zvonici byly umístěny tři malé zvony. Okolo chrámu se rozprostíral hřbitov. Jako patron zdejšího kostela je v roce 1362 zmiňován Racek ze Žihobec. Vzhledem ke stáří a špatnému stavu, nechal Jan František Kristián hrabě Sweerts Spork, pán ze Lnář, kostel zbořit a zbudovat na vlastní náklady současný barokní kostel sv. Václava s třemi kopulemi a věží. Na kruchtě jsou varhany z roku 1768. V sakristii jsou náhrobní kameny Jana Zábořského z Brloha, Ofky z Kladrubec a Jana Čabuzského z Prostého. Náhrobky Alexandra Zábořského z Brloha, jeho manželky Kateřiny Zábořské z Jilmanic a prvního kadovského faráře Matouše Rybičky jsou zasazeny ve východní zdi sakristie. Náhrobní kámen s podobami dvou dítek Alberta Zábořského je zazděn u severního vchodu na hřbitov. Na tento hřbitov se přestalo pochovávat asi v roce 1850. Na věži ozdobené hodinami visí tři zvony. Dva jsou z roku 1760 a jeden byl přelit v roce 1840. U hlavního vchodu byl v r. 1899 postaven misionářský kříž.

Fara leží severozápadně od kostela za budovou školy. Budova byla postavena v roce 1758. Nejstarší matrika křestní pochází z roku 1660, památní kniha byla založena roku 1761.

Stará tvrz byla původně nejspíše dřevěné vladycké sídlo, které bylo obehnáno příkopem. Prvními majiteli tvrze byli asi od poloviny 14. století do husitské revoluce Řesanští z Kadova. V letech 1447–1461 se připomíná Bohuslav z Lukavice, roku 1517 Osecký z Brloha. Renesanční rozšíření tvrze je nejspíše dílem Zábořských z Brloha, kteří Kadov drželi až do roku 1650. V roce 1677 byl Kadov připojen k Bezděkovu a s ním pak ke lnářskému panství. Bývalá tvrz byla v 19. století přebudována na sýpku. V západním křídle se dochovaly oba renesanční štíty s arkýřem a tři veliké sklepy. Okolo roku 1661 býval při tvrzi také pivovar, v němž sládek Martin Sosna vařil pivo. Ke tvrzi také patřila zahrada, která proslula vzácnými druhy květin a stromů. Příkopy byly osázeny zajímavým druhem lip, jejichž listy se podobaly kněžským kvadrátkům (pokrývka hlavy). Byly pokáceny roku 1749. Vztahuje se k nim jedna pověst. Kdysi zde stával klášter, který byl během třicetileté války zničen a mniši z tohoto kláštera na nich byli oběšeni. O té doby na nich rostly listy takovéhoto podivného tvaru.

Ke hřbitovní kapli Nalezení sv. Kříže vedlo dříve stromořadí. Jednolodní kaple byla zbudována v jednoduchém gotickém stylu, půdorys má podobu kříže s osmibokou věžičkou ukončenou štíhlým jehlancem. Průčelí je hladce omítnuté a uvnitř jsou hroby majitelů panství z Lilgenau. Základní kámen položil 25. dubna 1856 hrabě Václav Linker z Lutzenwicku, pán ze Lnář. Stavba byla dokončena a vysvěcena až roku 1863. V kapli byly slouženy několikrát do roka fundační mše svaté. Okolo kaple byly vysázeny lípy a také zde byl zbudován hřbitov. Ten byl již používán od roku 1680. V roce 1887 byla na hřbitově postavena márnice. Uprostřed hřbitova stojí železný kříž.

Známý viklan se nachází v malém lesíku naproti Obecnímu úřadu. Je to velký žulový kámen, který svým těžištěm spočívá na vyčnívající skále. S tímto kamenem se dalo velmi snadno pohybovat. Vznik kamene se vysvětluje postupným zvětráváním horniny. Někteří archeologové spatřují v kameni obětiště starých pohanských bohů. Výška kamene je 1,5 m, jeho váha se pohybuje okolo 30 tun a obvod měří 11 m. Na konci 19. století byl viklan násilně shozen a až do roku 1983 ležel na zemi. V tom roce tým nadšenců pod vedením Ing. Pavla Pavla usadil viklan na původní lože. Kámen na tomto místě setrval čtyři roky a pak byl znovu shozen. V roce 1987 byl opět dopraven na správné místo a opatřen klíny, které zabraňují pohybu a tím i úrazům ke kterým by mohlo při opětovném pádu dojít. Viklan byl prohlášen za chráněný přírodní výtvor.

Dalším žulovým úkazem je obrovský žulový kámen s několika miskovitými prohlubněmi, který se nachází ve vršku Vysokém, mezi Kadovem a Málkovem na východ od silnice. O tomto kameni se vypráví, že na něm sv. Vojtěch hlásal učení Kristovo v naší krajině a unaven usnul. Další kameny, které jsou rovněž známé miskovitými prohlubněmi, se nachází na vršku Hora, za Kadovem směrem na Vrbno na jih od silnice. Hora s nejvyšším geodetickým bodem v dřívější době nabízela nádhernou vyhlídku do kraje. Dnes je vyhlídka zarostlá vysokými stromy.

Informace

« Zpět

Hvězdicové putování po Via Nově

[21. 7. 2013]

Bavorský tým Via Nova Vás zve v neděli 21. července 2013 za labyrintem setkání

Celá zpráva…

Odpočinek pro poutníky

[11. 7. 2013]

Na kameni z bavorské žuly k posezení (i poležení)…

Celá zpráva…

Archiv aktualit

Archiv toho, co se dělo, najdete na samostatné stránce.

Partnerský projekt
Pilgerweg VIA NOVA

Copyright © 2010 RRA Šumava a Karel Viták (www.dva.cz). Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike Informace z těchto stránek podléhají licenci Creative Commons BY-NC-SA.