Kalendář všech akcí

Kalendář akcí najdete na samostatné stránce.

Paštiky

Malá vesnička, dnes místní část Bezdědovic, se stala proslulou díky známému staviteli Kiliánovi Ignáci Dienzenhoferovi. Podle jeho plánů zde nechala v letech 1747 až 1753 majitelka blatenského panství baronka Marie Alžběty Serényiová vystavět nový kostel. Tato jednolodní stavba patří mezi nejkrásnější památky Blatenska.

Asi 300 m nad obcí je zatopený opuštěný lom. V minulosti se ze zdejší žuly vyráběly dlažební kostky a dnes slouží jako přírodní koupaliště.

První písemná zpráva o místě je z roku 1352. Na mírné vyvýšenině nad vsí stál již v 15. století menší gotický kostel, o kterém existuje písemná zpráva z roku 1411 (plebanus in Passcziek), a který dokládá, že zde byla fara. Podle blatenského faráře a historika J. P. Hilleho byl v Paštikách již v roce 1380 plebán Martin, v letech 1395–1412 Jan z Přešťovic, který měl spory s Buškem z Buzic o dávky příslušející kostelu. V roce 1436 se připomíná v Paštikách farář, který si stěžoval na Jana z Rožmitálu pro škodu způsobenou na rybníku. Od roku 1594 byl již farář v Blatné a kostel v Paštikách se stal filiálním. V roce 1608 jsou zde uváděny tři grunty a v roce 1774 osm chalup, v dalších letech růst obyvatelstva ustal. Před první světovou válkou tu bylo devět domů a 48 obyvatel. Prvním známým rychtářem Paštik byl Jan Koman (1654).

Ves má sice jen pár obyvatel, ale díky z daleka nepřehlédnutelné dominantě–cibulovité věži kostelu svatého Jana Křtitele–je známa široko daleko. V letech 1747 až 1753 byl na místě zbouraného starého kostela postaven kostel nový, podle plánů významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera a k žádosti baronky Marie Alžběty Serényiové, rozené Waldsteinové. Původní plán vypracoval v Blatné usazený Jan František Hoffman, který však předčasně umírá jako sedmačtyřicetiletý, a jeho plány tak přepracovává Dientzenhofer.

Jednotná vnitřní barokní výzdoba je dílem pražských umělců – řezbáře Ferdinanda Ublackera (kromě soch i raně rokoková výzdoba varhan a zpovědnic) a malíře Jana Václava Spitzera (nástropní fresky a oltářní obrazy) též z poloviny 18. století.

Kostel má podélnou dispozici a je zakončen čtvercovým kněžištěm. Kněžiště i loď jsou bohatě členěny římsami a pilastry. Loď je oddělena klenutým obloukem, který je také zdoben bohatými římsami. Zakončení lodi tvoří kruchta s rokokovými varhanami. Vnější zdi kostela s věží jsou zdobeny mohutnými, bohatě členěnými římsami.

Typické barokní umístění kostela v krajině, zvýrazněné vysokou terasou s dvojitým schodištěm a jeho celá architektura je jedním z vrcholů Dienzenhoferovy tvorby.

Dienzenhofer na stavbu kostela osobně bedlivě dohlížel. Paštiky navštívil během stavebních prací celkem čtyřikrát až pětkrát. Kostel obklopuje hřbitov, do něhož vedou tři brány. Brána na východní straně, na vysoké terase přímo proti kostelu, je ozdobena kamennými lebkami. Odtud pochází místní rčení adresované hubenému člověku, že vypadá jak paštická smrt. Poblíž kostela stojí rovněž podle Dienzehoferových plánů postavená hřbitovní empírová kaple z roku 1752, pod níž je krypta. Na původním oltáři kaple byl obraz malíře Spitzera Kristus na kříži či sochy sv. Máří Magdalény a sv. Rozálie. Ve výklenku u vchodu stávala socha sv. Ignáce. Na střeše kaple je anděl troubícího na pozoun od zmiňovaného Ublackera. Od roku 1846 slouží kaple s kryptou jako rodinná hrobka Hildprandtů. Paštický kostel je jednou z posledních staveb Kiliána Ignáce Dienzhofera a je považován za jednu z jeho nejhodnotnějších. V blatenském zámeckém archivu byly nalezeny účty Obětní blatenské kasy peněžní, ze které byly hrazeny výdaje na stavbu paštického kostela. Je zde například uvedeno že v roce 1750 poukázal baumeister Dienzenhofer těm, kteří pomáhali báň na věž usadit diškereci 4 zlaté a 10 krejcarů. Dále například zedníkům, nádeníkům, tesařům, pokrejvačům, lamačům kamene, za dovozy a jiné vyplácel v roce 1749 739 zlatých, v roce 1750 1 312 zlatých. Sochaři Ublackerovi pak například za 2 statue (sochy) 60 zlatých. Celkem se pak částka na stavbu kostela vyšplhala na 6 006 zlatých a 50 krejcarů.

Paštická lípa, stojící přímo proti kostelu a hned v těsném sousedství Diezenhoferova lípa a lípa Jana Komana byly poškozeny vichřicí.

« Zpět

Hvězdicové putování po Via Nově

[21. 7. 2013]

Bavorský tým Via Nova Vás zve v neděli 21. července 2013 za labyrintem setkání

Celá zpráva…

Odpočinek pro poutníky

[11. 7. 2013]

Na kameni z bavorské žuly k posezení (i poležení)…

Celá zpráva…

Archiv aktualit

Archiv toho, co se dělo, najdete na samostatné stránce.

Partnerský projekt
Pilgerweg VIA NOVA

Copyright © 2010 RRA Šumava a Karel Viták (www.dva.cz). Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike Informace z těchto stránek podléhají licenci Creative Commons BY-NC-SA.