Kalendář všech akcí

Kalendář akcí najdete na samostatné stránce.

Černívsko

Ves s kostelem Nejsvětější Trojice a zříceninou hradu Křikava nad Černínským rybníkem. Nevelký, ale zajímavý hrad Křikava, je ukázkou hradu nižší šlechty 14. století.

Černívsko je poprvé připomínáno v letech 1352–1369, kdy patřilo k hradu Křikavě. V 15. století patřilo již k Uzenicím a od roku 1617 k Drahenickému panství. Roku 1770 zde byly jenom tři domy. Gotický kostel Nejsvětější Trojice pochází ze 14. století, přestavěný byl v roce 1722. Na zdejší faře býval hostem u faráře Větrovce v letech 1934–1935 farář a cestovatel Alois Musil, jeden z našich největších orientalistů přelomu 19. a 20. století. Za řídícího Martina Rutha se zde hrávala ochotnická divadla, třeba Strakonický dudák. Dnes je ves se 30 obyvateli součástí obce Uzeničky.

Hrad Křikava se poprvé připomíná v letech 1357–1367 jako majetek Huga a jeho bratrů Kolomana, Buzka a Přibyslava z Dornštejna. V r. 1399 se jako vlastníci hradu uvádějí Přibek a Jindřich z Křikavy (Kolmanův syn, byl mistrem královské kuchyně). Před rokem 1402 Křikavu přepadl a vyplenil Dobešík z Boru. Roku 1418 byl hrad prodán Petrovi ze Svojšína. Jindřich z Křikavy obléhán tábority, uprchl na Obořiště, kde žil do roku 1425, kdy jej zde dopadli Jan Bzdinka s Bohuslavem ze Vamberka a později s 11 dalšími ho zde upálili. Hrad se pak už nikdy nepřipomíná a v době husitských válek nejspíš zanikl. Koncem 15. století byl pustý hrad spolu s Černívskem a Uzenicemi majetkem Taška s Drahenic. Nevelký jednodílný hrad má lichoběžníkový půdorys. Od přístupové šíje hradiště odděloval na severu a východě příkop, přes nějž vedl na severovýchodě most do kulisové vstupní brány. Podle archeologa prof. Tomáše Durdíka byl široký prostor mezi patou hradby a příkopem, resp. svahem na severovýchodě, jihu a západě původně na okraji vymezen ohrazením lehké konstrukce a z téže doby může pocházet i zahloubený objekt v západním koutě nádvoří, mezi nímž a obvodovou hradbou se nachází neobvyklá úzká chodbička. Kamenná hradba měla podle Durdíka vzniknout až v další vývojové fázi hradu a starší palisáda tak vytvořila kolem části jeho obvodu parkán, do nějž byla na jihu a jihovýchodě vysunuta složitější, zhruba obdélná palácová budova. Neznámo kdy byla zazděna brána na severovýchodě a vstup přeložen na protější, jihozápadní stranu.

Kromě zbytků hradební zdi obdélného hradiště je nejzachovalejší částí asi tři metry vysoký spodek donjonu, který stál sám uprostřed hradiště. Bez zajímavosti není celý skalnatý východní břeh rybníka, kde hornina svojí kvádrovou odlučností připomíná pískovce, a obrovské balvaniště opodál při troše fantazie připomíná i skalnaté mořské pobřeží.

Asi 1,5 km za vsí směrem na Bělčice najdeme zajímavou kamennou stavbu, o které místní pověsti vypráví, že šlo o poustevnu. V jejím okolí se nachází i další kameny bizarních tvarů.

« Zpět

Hvězdicové putování po Via Nově

[21. 7. 2013]

Bavorský tým Via Nova Vás zve v neděli 21. července 2013 za labyrintem setkání

Celá zpráva…

Odpočinek pro poutníky

[11. 7. 2013]

Na kameni z bavorské žuly k posezení (i poležení)…

Celá zpráva…

Archiv aktualit

Archiv toho, co se dělo, najdete na samostatné stránce.

Partnerský projekt
Pilgerweg VIA NOVA

Copyright © 2010 RRA Šumava a Karel Viták (www.dva.cz). Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike Informace z těchto stránek podléhají licenci Creative Commons BY-NC-SA.