Kalendář všech akcí

Kalendář akcí najdete na samostatné stránce.

Třemšín

Vrch Třemšín (827 m n. m.), který básník Jaroslav Vrchlický nazýval králem brdských lesů, je nejvyšším vrcholem jižní části Brd. Na vrcholu jsou pozůstatky starého hradu. Název vrcholu se odvozuje od tří zlatých šín neboli prutů, které podle jedné z pověstí tvoří zlatý poklad ukrytý v hradní studni. Podle jiné pověsti byl název odvozen od střemchy, která je zde bohatě zastoupena nebo i podle půdorysu bývalého hradu, který byl rozdělen ve tři rozsáhlá oddělení. Od 19. století byly pořádány na vrchol Třemšína národní poutě. Kousek od vrcholu stojí kaple Proměnění Páně Krista. Kolem celého vrcholu byl zřízen Přírodní park Třemšín, o rozloze přes 100 km2. Předmětem ochrany jsou zdejší původní lesní porosty s bylinným patrem či lesní porosty na skalním podloží.

Hrad založil nejspíš jeden z pánů z rodu Buziců, na rozhraní 12. a 13. století. Domněnka o ještě starším osídlení se zatím nepotvrdila. Hrad, který zde stával, byl zpustošen okolo roku 1420 za husitských válek. Úvahy o předslovanském osídlení se zatím nepotvrdily. Na hradě vládli páni z Třemšína, z nichž je písemně doložen Beneš z Třemšína z roku 1349.

V roce 1389 se zde uvádí Hroch z Třemšína a na konci 14. století Diviš z Třemšína. Hrad s vesnicemi Roželov a Plchov daroval Václav IV. v roce 1403 Janu Zajíci z Třemšína. V letech 1423–1446 se připomíná další Beneš z Třemšína a po něm Mikuláš zvaný Vepř nebo Svinka (1436–1446). V té době začal hrad pustnout. Držitel Rožmitálu, Zdeněk Lev z Rožmitálu, dosáhl v roce 1528 od krále Ferdinanda I. povolení k opravě opuštěného hradu Třemšína, ale k opravě již nedošlo. Proto se také hrad v 16. století nazývá již „pustý“. Arcibiskup Salm si Třemšín velmi oblíbil a dal jej na přelomu 18. a 19. století romanticky upravit a zpřístupnit. Hluboký, ve skále vylámaný příkop, nechal překlenut umělou kamennou hrází. Od těch dob se sem konávaly poutě a to v neděli po Proměnění Páně.

Od šedesátých let 19. století zde také bývaly národní slavnosti za účasti lidu z okolí. Roku 1869 byl zde chystaný tábor lidu zakázán. Tradiční výlety na Třemšín byly konány také při sjezdech rožmitálských rodáků. V roce 1888 dal arcibiskup hrabě Schönborn na Třemšíně vystavět 18 metrů vysokou čtyřpatrovou dřevěnou rozhlednu, z které býval krásný výhled do okolí. Sloužila do roku 1915. Kolem roku 1970 na vrcholu postavila armáda provizorní jednoduchou dřevěnou čtyřhrannou věž. Konstrukce byla sice v roce 1990 opravena, ale dnes už je opět v dezolátním stavu, nehledě na přerůstající stromy. Jedná se o zřízení nové rozhledny.

Nedaleko hlavního vrcholu Třemšína, na severním hřebenu, jsou pozůstatky tvrziště Hengst (757 m), které mělo za úkol zřejmě střežit hrad Třemšín na straně z hradu neviditelné. Na úbočí Hengstu je celkem rozlehlá skalka Čertovo vřeteno. Poblíž Roubenky naleznete křížek Josefa Milce, o kus dál pak tzv. Stupkův kříž.

Kaple na Třemšíně byla vystavěna péčí rožmitálského lesmistra Josefa Eustacha Kračmera v roce 1771 údajně nad zasypanou studnou, kaple je zasvěcena Proměnění Páně Krista. Na kapličce je nápis „Bohu chvála, králi úcta, vlasti sláva“.

Gangloffův kříž byl odlit v bývalých arcibiskupských železárnách. Pod vrchem Třemšín ho v roce 1870 dal postavit na památku svého působení knížecí arcibiskupský lesmistr Karel Gangloff (1809–1879). Jako významný lesnický odborník se zasloužil o hospodářskou úpravu zdejších lesů. Vynalezl také řadu přístrojů k měření dřevní hmoty a proslavil se zejména vynálezem stroje na výrobu šindele. Pro své matematické nadání býval nazýván českým Archimédem. Kříž byl vysvěcen v roce 1895. Vedle Gangloffova kříže je malá, částečně zděná a zčásti dřevěná Třemšínská bouda. Ta byla postavena v polovině 19. století, nejspíše jako kaple. Později byl vestavěn komín a kaple byla upravena jako útulna. V roce 2007 byla opravena Lesy ČR.

Třemšín je opředen také mnoha pověstmi. Těsně pod vrcholem prý podivný skřet, zvaný třemšínský mužík, hlídá ukrytý poklad. Dřevorubci se v lesích na svazích hory obávali ohnivého hada a vypráví se také o ženě, která tu srpem zabila draka. Tato pověst nejspíš zaujala psychotronika Pavla Kozáka, který tvrdí, že nedaleko příkopu zjistil negativní zbytkovou energii létající bytosti, jež mohla být zvána drakem. Blízko dřevěné triangulační věže zanechal prý před tisíciletím svůj energetický otisk i jakýsi návštěvník z vesmíru.

Bývalý okresní úřad Příbram, jako orgán ochrany přírody, zde v roce 1997 zřídil Přírodní park Třemšín. Rozloha přírodního parku je 112 km2 a obvod 85 km. Součástí území Přírodního parku Třemšín jsou přírodní památka Hřebenec, přírodní rezerace Na Skalách, přírodní památka Třemešný vrch a přírodní rezervace Getsemanka I. a II.

Chráněny zde jsou především lýkovec jedovatý (Třemešný vrch), původní lesní porost s bylinným patrem (Getsemanka), původní lesní porost na zajímavém skalním podloží (Na Skalách, Hřebenec), upolín evropský, kosatec sibiřský a mlok skvrnitý. Pod vrcholem Třemšína, na východní i na západní straně, můžeme spatřit kamenné rozsypy. Z geologického hlediska je Třemšín velmi podobný Blaníku tím, že se zde kříží několik hlubinných tektonických zlomů, zejména klatovský a jáchymovský.

Ve třemšínských lesích působila za 2. světové války odbojová skupina. V okolí Třemšína měla tato skupina téměř dvacet podzemních úkrytů. Jeden z nich, na jižním svahu hory, je udržován dodnes.

Vedlejší vrchol Třemšína Altán nám připomíná dobu minulou, kdy majitelé okolních lesů si zde postavili přístřešek, kde se při honech podávalo lovcům občerstvení. Aby jim zvěř neutíkala do okolních lesů, postavili zde také kamennou hradbu, takzvanou Panskou, na kterou můžeme narazit dodnes. Mezi slavné hosty zdejších honů patřil třeba kníže Schwarzenberg, což připomíná tzv. Schwarzenberkův kámen. Železná panna, litinová socha Panny Marie Březnické v kamenném výklenku, připomíná 8. říjen roku 1880, kdy zde byl postřelen pytláky majitel panství hrabě Pálffy, ale na přímluvu Panny Marie událost přežil.

Na dalším z vedlejších vrcholů Třemšína Nad Maráskem (původní název Nad marastkem znamená Nad bahniskem) stála od poloviny 19. století dřevěná měřičská nebo vyhlídková pyramida. Na vrcholu roste kosodřevina, což je pro nadmořskou výšku 801 m n. m. neobvyklé.

« Zpět

Hvězdicové putování po Via Nově

[21. 7. 2013]

Bavorský tým Via Nova Vás zve v neděli 21. července 2013 za labyrintem setkání

Celá zpráva…

Odpočinek pro poutníky

[11. 7. 2013]

Na kameni z bavorské žuly k posezení (i poležení)…

Celá zpráva…

Archiv aktualit

Archiv toho, co se dělo, najdete na samostatné stránce.

Partnerský projekt
Pilgerweg VIA NOVA

Copyright © 2010 RRA Šumava a Karel Viták (www.dva.cz). Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike Informace z těchto stránek podléhají licenci Creative Commons BY-NC-SA.